Když jsem se seznámil se svou bývalou přítelkyní, byl jsem nekuřák a ona kouřila poměrně velké množství klasických cigaret. Stal jsem se tedy pasivním kuřákem a to se pak projevilo i v tom, že jsem si občas také zapálil, ale spíše jen pro sváteční okamžiky. Kouření totiž nepovažuji za něco, na čem bych se měl stát závislý, ale vnímám jej jen jako rituál, něco svátečního, co bychom si měli vychutnat. Vzpomínám si na dobu, kdy v areálu buštěhradského zámku bylo v provozu letní kino, bylo to ve své době snad to nejkrásnější letní kino v republice a my jako mladí studenti usedali na dřevěné lavičky a při té příležitosti tu pokuřovali jednu cigaretu za druhou.
Nebylo mi z toho špatně, spíš naopak jsem to vnímal jako vyslovený svátek a také jsem si cigaretu zapaloval pouze zde a důkladně si ji vychutnal. Stejně tak to vnímám s vodní dýmkou HookahJohn shisharium.cz, tu také považuji za něco, co nám umožní sváteční akt, při kterém můžeme posedět s přáteli v kruhu, vyprávět si své životní příběhy a radovat se ze života. Vodní dýmky by se měly zapalovat zejména na různých slavnostech, jako jsou oslavy narozenin, promoce, svatby nebo firemní rauty.
Když se totiž sedí kolem dýmky a pokuřuje jí třeba osm lidí, je to něco úplně jiného, než když kouříte sám, anebo si jdete zapálit cigaretu o přestávce v zaměstnání a stojíte u toho na chodbě u popelníku. Vodní dýmky jsou zkrátka výrobky pro výjimečné akce a když se pak dýmka objeví na podlaze nebo na stole, měli bychom si uvědomit, že máme před sebou chvíle oddechu, které bychom měli využít v přítomném okamžiku pro eliminaci stresu a pro posílení našeho vlastního sebevědomí. Jistě, že i kouření dýmek škodí zdraví, ale pokud to s nimi nepřeháníte a jsou to rituální záležitosti, pak v tom nevidím zádrhel, jak je tomu právě u kuřáků cigaret, kteří si zapalují jednu za druhou a vykouří za den dvě krabičky.