Dnes už nejsme skutečně existenčně závislí na schopnosti rozkousat syrové maso tvrdé jako podešev nebo jiné poživatiny tuhé konzistence. Dnes už si můžeme dopřávat i jídla tekutá či kašovitá, můžeme si hravě udělat kašičku z čehokoliv, a tudíž hlady nezemřeme ani ve chvíli, kdy tam, kde mají být zuby, není nic než prázdno. A konec konců nemusíme ani v takové chvíli být bezzubí, protože takový šikovný zubař – podaří-li se nám ho tehdy sehnat a zaregistrovat se u něj – dokáže dělat učiněné zázraky a nejednou zuby umělé od těch pravých nepoznáte. Aspoň tedy dokud dotyčnému vlastníkovi nevypadnou nebo se na nich nezačne dusit.

Dalo by se tedy říci, že žijeme v době, kdy už můžeme svůj chrup zanedbávat. Protože pokud se nějaký ten zoubek zkazí, necháme si ho jednoduše opravit nebo vytrhnout a život jde dál.

Ovšem není tomu tak. Opak je pravdou. Jakkoliv žijeme v příznivých dobách, o zuby bychom se každopádně starat měli.

Protože třeba díky takové dentální hygieně, již dnes leckdo považuje za zbytečnou, můžeme předcházet zubním kazům, paradontóze a dalším nepříjemnostem.

V některých na toto zaměřených ordinacích člověku dobře poradí, objasní mu, nakolik macešsky se ke svým zubům chová a jakým způsobem by se měl napravit, jinde pak nabídnou i nadstandardní procedury typu čištění zubního kamene ultrazvukem, speciální čištění zubů zvané Airflow a další.

Právě to zmíněné by prý mělo být základem, to by mělo být v podobných ordinacích poskytováno každému. Protože to skýtá člověku naději na opět o něco krásnější chrup. Na zuby, jimiž se nemusí stydět zubit na ty kolem sebe, na zuby bez vady na kráse.

Dentální hygienu tak rozhodně není žádoucí bagatelizovat nebo dokonce zavrhovat. Tato , měla by být účinnou formou pomoci, jež pomůže eliminovat chyby, jimiž se nejednou na svém chrupu negativně podepisujeme. Měla by se nám stát dobrým služebníkem na cestě životem, ať už jsme mladí nebo staří, hubení nebo tak jaksi kypřejších tvarů. Protože všichni chceme, ba přímo musíme jíst. A přiznejme si sami, že bez zubů není jídlo tak skvělé jako s nimi. Spíše právě naopak. Když k vám zavane třeba vůně přinášeného řízečku, jíž se nedá odolat, a vy vzdáte marný boj poté, co se ho marně aspoň kousek pokoušíte uhryznout svými holými dásněmi, je to věru k uzoufání.

A nejen to je hrozná představa. Existuje i ještě hroznější vize. Jež nás provází obdobím, kdy ještě nějaké ty zuby máme. A kdy se kvůli nesprávné péči o svůj chrup v čekárně stomatologa nejednou nedoplatíme.

Buďte šťastní, pokud nevíte, kolik stojí byť i jenom jediná docela obyčejná bílá plombička nebo na kolik korunek přijde korunka.

Pokud se člověk o chrup nestará, to aby si v bance vzal na zuby rovnou pořádný úvěr.