Představte si, že je venku ledový večer, ale vy se právě v klidu necháváte vykulovat v horké vodě. Bez správného řešení byste ale pravděpodobně skončili s mokrým oblečením a pocitem, že vás zima okamžitě přehodí. Zastřešení vířivky totiž není jen o tom, aby vás při koupání nezasáhla první kapka. deště. Jde především o udržení tepla a snížení odpařování vody, což je ten největší žrout energie. Pokud máte vířivku jen volně položenou na zahradě, voda mizí jako v kamenném mlýnku a vy platíte za ohřev víc, než byste měli. Mnoho lidí si myslí, že stačí jen nějaká plachta nebo jednoduchá střecha nad hlavou.
Realita je ale jiná. Pouhá střecha sice zastaví listí a větrem odnášený prach, ale teplotu vody neochrání. Pokud chcete skutečný rozdíl, musíte uvažovat o konstrukci, která má i boční stěny. Právě to vytvoří mikroprostředí, kde se rozdíly mezi teplotou vody a okolního vzduchu vyrovnají. Pokud je zastřešení vířivky kvalitní, ušetříte nejen čas s čištěním filtrů od nečistot, ale i peníze za chemii a elektřinu. Z praxe se ale ukazuje, že každé zastřešení má svůj háček, a to hlavně ve formě vlhkosti. Když máte vířivku pod pevnou střechou, vzniká tam v uzavřeném prostoru obrovská pára.
Jeden tip, který vám ušetří hodiny čištění stěn od vodního kamene a plísní, je zajistit v konstrukci dostatečnou větrací zónu. Nemusí to být okna, stačí malá mezera mezi střechou a bočními stěnami, která umožní cirkulaci vzduchu. Bez toho se vám v přístřešku brzy vytvoří tak hustá mlha, že neuvidíte na vlastní ruce. Výběr tedy není jen o estetice, jak moc altán ladí s vaším dřeným plotem. Je to o tom, jestli se v něm budete cítit komfortně i v listopadu. Pokud zvolíte chybnou konstrukci zastřešení vířivky, skončíte s neustálým odvlhčováním nebo bojem s nečistotami, které se v uzavřeném prostoru usazují ještě rychleji. Raději se tedy zaměřte na funkčnost a větrání než na to, aby to vypadalo jako z katalogu.